Český zákoník práce a zahraniční pracovníci: co musíte vědět

Zaměstnávání cizinců upravují tři předpisy. Zákoník práce (zákon č. 262/2006 Sb.) stanoví pracovní podmínky, zákon o zaměstnanosti (zákon č. 435/2004 Sb.) hlášení, evidenci a agenturní zaměstnávání a zákon o pobytu cizinců (zákon č. 326/1999 Sb.) zaměstnaneckou kartu. Cizinec má v zásadě stejná práva a povinnosti jako český zaměstnanec; odchylky jsou výjimečné, například u skončení pracovního poměru. Postup náboru popisuje článek Jak zaměstnat cizince v Česku, pobytová pravidla průvodce zaměstnaneckou kartou.

Rovné zacházení

Zaměstnavatel musí zajišťovat rovné zacházení v pracovních podmínkách, odměňování, odborné přípravě i postupu v zaměstnání; diskriminace je zakázána mimo jiné z důvodu etnického původu, národnosti, státního občanství a jazyka (§ 16 zákoníku práce). Za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty náleží stejná mzda (§ 110). Zákaz diskriminace obsahuje i § 4 zákona o zaměstnanosti a podle MPSV musíte cizinci nabídnout pracovní a mzdové podmínky obvyklé u občana ČR ve stejném zařazení.

Pracovní smlouva

Pracovní smlouva musí obsahovat druh práce, místo výkonu práce a den nástupu, musí být písemná a každá strana dostane jedno vyhotovení (§ 34 zákoníku práce). U držitele zaměstnanecké karty platí navíc:

• základem je pracovní smlouva nebo dohoda o pracovní činnosti, dohoda o provedení práce nestačí,
• týdenní pracovní doba alespoň 15 hodin a měsíční mzda ne nižší než minimální mzda bez ohledu na rozsah práce (§ 42g odst. 2 písm. b) zákona o pobytu cizinců),
• druh práce i místo výkonu práce musí odpovídat pozici, na kterou byla karta vydána; změnu pozice, zaměstnavatele nebo místa výkonu práce do jiné obce musí držitel duální karty oznámit Ministerstvu vnitra nejméně 30 dnů předem (§ 42g odst. 7 zákona o pobytu cizinců).

Obecnou povinnost uzavřít smlouvu v jazyce zaměstnance zákoník práce nestanoví, k dokladu v cizím jazyce ale Ministerstvo vnitra vyžaduje úředně ověřený překlad do češtiny (§ 169 odst. 2 zákona o pobytu cizinců). Osvědčuje se proto dvojjazyčná smlouva: česky a v jazyce, kterému pracovník rozumí.

Mzda

Minimální mzda činí v roce 2026 22 400 Kč měsíčně a 134,40 Kč za hodinu (sdělení MPSV č. 356/2025 Sb.), od 1. 1. 2027 24 900 Kč a 148,30 Kč (sdělení MPSV č. 171/2026 Sb.). Do minimální mzdy se nezapočítává mzda za přesčas ani příplatky za svátek, noc, ztížené pracovní prostředí, sobotu a neděli (§ 111 odst. 1). Zaručená mzda s osmi skupinami prací byla pro soukromé zaměstnavatele zrušena s účinností od 1. 1. 2025 (zákon č. 230/2024 Sb.); zaručený plat podle § 112 platí jen pro zaměstnance odměňované platem.

Pracovní doba, přesčasy a příplatky

Stanovená týdenní pracovní doba je 40 hodin, při dvousměnném režimu 38,75 hodiny a při vícesměnném nebo nepřetržitém 37,5 hodiny (§ 79). Práci přesčas lze nařídit jen výjimečně, nejvýše 8 hodin týdně a 150 hodin ročně; celkem smí přesčasy činit v průměru nejvýše 8 hodin týdně za období nejvýše 26 týdnů, kolektivní smlouvou až 52 týdnů (§ 93).

U noční práce a práce o víkendu lze sjednat jinou minimální výši příplatku. Dovolená činí nejméně 4 týdny v kalendářním roce (§ 212 odst. 1).

BOZP a pracovnělékařské služby

Při nástupu musí zaměstnavatel zajistit školení BOZP (§ 103 odst. 2) a sdělit, u kterého poskytovatele pracovnělékařských služeb a jakým prohlídkám se má zaměstnanec podrobit (§ 103 odst. 1 písm. d)). Školení doporučujeme vést v jazyce, kterému pracovník rozumí.

Ubytování a srážky ze mzdy

Podle SÚIP pracovní právo nestanoví podrobné podmínky ubytování poskytovaného zaměstnavatelem, musí však být důstojné a bezpečné (více v článku Ubytování zahraničních pracovníků).

Srážky ze mzdy jsou možné jen podle zákona, na základě dohody o srážkách ze mzdy nebo na odborové příspěvky (§ 146). Bez dohody smí zaměstnavatel srazit jen daň, pojistné a další položky vyjmenované v § 147 odst. 1 (například nevyúčtované zálohy), úhradu za ubytování tedy jen na základě dohody o srážkách. U cizince se sezónním vízem nesmí zaměstnavatel úplatu za ubytování, které zajišťuje nebo zprostředkovává, srážet ani na základě dohody a úplata nesmí být nadměrná (§ 107 odst. 10 zákona o pobytu cizinců). Srážky za přijetí do zaměstnání, na peněžní záruky nebo smluvní pokuty jsou zakázány (§ 147 odst. 3). Při zprostředkování za úhradu nesmí agentura práce od pracovníka požadovat úhradu ani provádět srážky ze mzdy ve svůj prospěch nebo ve prospěch uživatele (§ 58 odst. 2 a 3 zákona o zaměstnanosti).

Agenturní zaměstnávání

Zaměstnavatelem je agentura práce s povolením MPSV (§ 14 a § 60 zákona o zaměstnanosti; seznam vede Úřad práce ČR). S uživatelem uzavírá písemnou dohodu o dočasném přidělení (§ 308 zákoníku práce); uživatel řídí práci a zajišťuje BOZP. Podmínky přiděleného zaměstnance nesmí být horší než u srovnatelného zaměstnance uživatele (§ 309 odst. 5) a k témuž uživateli ho lze přidělit nejvýše na 12 po sobě jdoucích měsíců, s výjimkami, například na žádost zaměstnance (§ 309 odst. 6).

Pro cizince platí přísnější pravidla:

• agentura je nesmí přidělit na práci v podzemí hlubinných dolů ani na práce, pro které stačí nižší vzdělání než střední s maturitou (§ 1 nařízení vlády č. 64/2009 Sb.),
• výjimkou jsou jen skupiny CZ-ISCO 524, 721, 722, 723, 741, 751, 753, 812, 814, 815, 816, 818, 821, 833 a 834 (například svářeči, nástrojaři, mechanici a opraváři strojů, elektromontéři, zpracovatelé potravin, obsluha vybraných strojů, montážní dělníci a řidiči nákladních automobilů a autobusů),
• držitel zaměstnanecké karty nesmí změnit zaměstnavatele na agenturu práce (§ 42g odst. 7 zákona o pobytu cizinců),
• program Kvalifikovaný zaměstnanec je určen přímým zaměstnavatelům, agentury jsou až na výjimky vyloučeny.

Pronájem pracovníků bez povolení je zastřené zprostředkování zaměstnání (§ 5 písm. g) zákona o zaměstnanosti). Pokud pozici nelze agenturně obsadit, zbývá přímé zaměstnání; viz zprostředkování zaměstnání.

Povinnosti vůči úřadům a skončení zaměstnání

Nejpozději před okamžikem nástupu musí zaměstnavatel cizince přihlásit v jednotném měsíčním hlášení (JMHZ) a v něm splnit i informační povinnost vůči Úřadu práce; hlášení až po nástupu, třeba „do 10 dnů“, je už nehlášenou prací. Kopie dokladů o pobytu cizince uchovává po dobu zaměstnání a 3 roky po něm (§ 102 zákona o zaměstnanosti).

Pracovní poměr cizince lze rozvázat stejně jako u českého zaměstnance: dohodou, výpovědí, okamžitým zrušením, zrušením ve zkušební době; na dobu určitou končí uplynutím sjednané doby (§ 48 odst. 1 a 2 zákoníku práce). Navíc ze zákona končí uplynutím doby, na kterou byla vydána zaměstnanecká karta, dnem skončení pobytu podle vykonatelného rozhodnutí o zrušení povolení k pobytu nebo právní mocí rozsudku o vyhoštění (§ 48 odst. 3). Při včas podané žádosti o prodloužení se karta považuje za platnou až do pravomocného rozhodnutí (§ 47 odst. 4 zákona o pobytu cizinců). Předčasné skončení zaměstnání držitele karty hlásí zaměstnavatel Úřadu práce do 10 kalendářních dnů, u výpovědi podle § 52 písm. a) až e) nebo okamžitého zrušení podle § 56 zákoníku práce i s důvodem (§ 88 zákona o zaměstnanosti). Cizinec pak má 90 dnů na oznámení nového zaměstnavatele Ministerstvu vnitra, jinak jeho karta zaniká (§ 63 odst. 1 zákona o pobytu cizinců).

Sankce

Přestupky projednává Státní úřad inspekce práce a oblastní inspektoráty práce (§ 141 odst. 2); za nelegální práci a zastřené zprostředkování lze uložit i zákaz činnosti až na 2 roky (§ 140 odst. 5).