Ubytování zahraničních pracovníků v Česku: pravidla a doporučení

Doložit ubytování musí cizinec: doklad o zajištění ubytování je povinnou náležitostí žádosti o zaměstnaneckou kartu (§ 42h odst. 1 písm. a) a § 31 odst. 1 písm. d) zákona č. 326/1999 Sb., dále „zákon o pobytu cizinců"). V praxi ale ubytování často zajišťuje zaměstnavatel nebo agentura práce a pak se na ně vztahují pravidla zákona o pobytu cizinců, soukromého práva a hygienických předpisů.

Doklad o ubytování k žádosti o zaměstnaneckou kartu

Podle § 31 odst. 5 zákona o pobytu cizinců může mít doklad jednu z těchto forem:

• doklad o vlastnictví bytu nebo domu,
• doklad o oprávněnosti užívání bytu nebo domu, typicky nájemní nebo podnájemní smlouva,
• písemné potvrzení vlastníka nebo oprávněného uživatele, kterým cizinci dává souhlas s ubytováním, s úředně ověřeným podpisem (při elektronickém podání podepsané způsobem, který má účinky vlastnoručního podpisu).

Rozhoduje i stavba. Ubytování lze zajistit jen v objektu označeném číslem popisným nebo evidenčním, popřípadě orientačním, který je podle stavebního zákona určen pro bydlení, ubytování nebo rekreaci. Prostor ve výrobní hale nebo kanceláři, který k tomu určen není, podmínku nesplní. Ve vládou schváleném programu může doklad nahradit potvrzení zaměstnavatele, pokud to program umožňuje (§ 42h odst. 2); Program Kvalifikovaný zaměstnanec tuto možnost podle Ministerstva vnitra nemá.

Co stanoví pracovní právo a stavební předpisy

Státní úřad inspekce práce uvádí: „České pracovní právo nestanoví podrobné podmínky pro poskytování ubytování zaměstnancům." Ubytování zajišťované zaměstnavatelem musí odpovídat důstojným a bezpečným podmínkám; uplatní se pravidla soukromého práva (smlouva o ubytování), technické a hygienické požadavky prováděcích předpisů a stavební právo.

Dříve citovaná vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, byla zrušena k 1. 1. 2024. Stavebně-technické požadavky dnes stanoví vyhláška č. 146/2024 Sb., o požadavcích na výstavbu, účinná od 1. 7. 2024. Jde o obecný stavební předpis, nikoli o předpis o ubytování zaměstnanců.

Povinnosti ubytovatele podle zákona o pobytu cizinců

Ubytovatelem je „každý, kdo poskytuje ubytování za úhradu nebo ubytovává více než 5 cizinců", s výjimkou osob blízkých (§ 99 odst. 1). Bývá jím proto i zaměstnavatel nebo agentura, která pracovníkům poskytuje ubytovnu či byty. Ubytovatel je mimo jiné povinen:

• ohlásit ubytování cizince útvaru policie do 3 pracovních dnů (§ 102 odst. 1),
• vést domovní knihu a uchovávat ji 6 let od posledního zápisu (§ 100 písm. f) a § 101 odst. 4),
• na požádání vydat cizinci potvrzení o ubytování (§ 100 písm. e)),
• zajistit ubytování, které není zjevně nepřiměřené úrovni ubytování v obci, okrese nebo kraji, a dodržet minimální podlahovou plochu místnosti (§ 100 písm. d)).

Hodnoty pro jednu a dvě osoby stanoví přímo § 100 písm. d); na každou další osobu se připočítává 5 m² (řádky pro tři a čtyři osoby jsou dopočet).

Ubytovny: provozní řád schválený hygienickou stanicí

Kdo poskytuje ubytování v ubytovacím zařízení v rámci hostinské živnosti nebo živnosti ubytovací služby, musí mít provozní řád; výjimkou jsou bytové domy, rodinné domy a stavby pro individuální rekreaci (§ 21a zákona č. 258/2000 Sb.). Při ubytování delším než dva měsíce v období šesti po sobě jdoucích měsíců, což je u pracovníků běžné, musí provozní řád uvádět i počet a plochu ubytovacích jednotek, nejvyšší počet ubytovaných, vybavení záchodem, sprchou, umývárnou a prostorem pro vaření, způsob vytápění a zajištění pitné a teplé vody. Provozní řád a jeho změny musí před přijetím schválit krajská hygienická stanice.

Sezónní zaměstnanci

Zaměstnavatel, který ubytování zajišťuje nebo zprostředkovává cizinci se sezónním vízem, musí dodržet podmínky § 100 písm. d), úplata nesmí být nadměrná ve srovnání s dohodnutou mzdou a úrovní ubytování a doklad o ubytování musí uvádět plochu místnosti, počet ubytovaných a výši úplaty (§ 107 odst. 10 a § 32 odst. 3 zákona o pobytu cizinců). Úplatu za ubytování nesmí srážet ze mzdy na základě dohody o srážkách. Více v článku Zaměstnávání cizinců v gastronomii a turismu.

Nájemné a srážky ze mzdy

Srážky ze mzdy jsou možné jen v případech stanovených zákonem, na základě dohody o srážkách ze mzdy nebo u odborových příspěvků (§ 146 zákoníku práce). Bez dohody smí zaměstnavatel srazit jen daň, pojistné, nevyúčtované zálohy a další položky z § 147 odst. 1. Nájemné proto lze srážet jen na základě dohody o srážkách ze mzdy a v mezích podle občanského soudního řádu (§ 148 odst. 2). Srážky za přijetí do zaměstnání, peněžní záruky a smluvní pokuty jsou zakázány (§ 147 odst. 3).

Agentura práce nesmí při zprostředkování zaměstnání za úhradu provádět žádné srážky ze mzdy ve prospěch agentury nebo uživatele (§ 58 odst. 3 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti). Nájemné za vlastní ubytovnu proto dočasně přidělenému zaměstnanci strhávat nemůže.

Praktická doporučení nad rámec zákona

Následující body nejsou zákonnou povinností, jde o naše doporučení z praxe:

• dostupnost pracoviště i při ranních a nočních směnách,
• vybavení (lednice, pračka, kuchyňka, uzamykatelný prostor na osobní věci) a internet,
• srozumitelný ubytovací řád a kontaktní osoba pro závady,
• soukromí: oddělené pokoje pro muže a ženy, s výjimkou párů a rodin.

Kolik ubytování stojí

Ceny se liší podle obce, typu a vybavení ubytování, proto paušální částky neuvádíme. Orientační nájemné bytů podle obcí a katastrálních území zveřejňuje čtyřikrát ročně Ministerstvo financí v cenové mapě nájemného. Specifika Prahy a Brna popisujeme v článku Ubytování zahraničních pracovníků v Praze a Brně.

Jak pomáhá Humble Hunters

Pomáháme s vyhledáním, vybavením a správou ubytování a s přípravou dokladu o ubytování. Cena závisí na lokalitě, počtu lůžek a délce ubytování. Podrobnosti najdete na stránce Ubytování pro zahraniční pracovníky.